Jdi na obsah Jdi na menu
 

Občan má právo na informace – senátor Kužílek

Richard Slaba



Založen: 28. 11. 2008
Příspěvky: 2
PříspěvekZaslal: st prosinec 03, 2008 8:53 pm    Předmět: výsledky šetření ČIŽP, žádost o dotace z EU Odpovědět s citátem

Dobrý den,

rádi bychom vás požádali o odpověď na dva dotazy:

1) Na jaře t.r. jsme zaslali České inspekci životního prostředí podnět k prošetření kácení stromů v naší obci. Poté jsme od ČIŽP obdrželi zprávu, že šetření probíhá a že nám bude zaslána zpráva o konečném výsledku. Případ byl po několika měsících někdy v létě t.r. uzavřen, žádnou zprávu jsme však neobdrželi. Jelikož víme, že zprávu o výsledku šetření obdržela obec, poslali jsme tedy obci žádost o zaslání kopie této zprávy. Dostali jsme odpověď tohoto znění:

„Obecnímu úřadu bylo zasláno sdělení o výsledku šetření a rozhodnutí ve věci kácení stromů v obci. Dle sdělení ČIŽP obec ale není věcně příslušná tyto informace poskytovat. Pokud budete tyto kopie požadovat, obraťte se s dotazem přímo na Českou inspekci životního prostředí.“

Může nám obec tímto způsobem zamítnout žádost o kopii zmíněného dokumentu?

2) Naše obec podala žádost o dotace z fondů EU na Regionálním odboru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Když jsme obec požádali o nahlédnutí do této žádosti, byla nám předložena hromádka nevěrohodně uspořádaných dokumentů. Abychom si ověřili, jaká žádost byla skutečně podána, požádali jsme SZIF, aby nám bylo umožněno u nich nahlédnout do podané žádosti. Toto nám bylo nejprve jednoznačně zamítnuto, po delším telefonátu nám úředník SZIF doporučil, abychom o nahlédnutí požádali písemně a počkali na odpověď. Rádi bychom věděli, zda nám SZIF může nahlédnutí nakonec skutečně zamítnout, popř. zda je přípustné, aby bylo nahlédnutí zbytečně odkládáno až na dobu, kdy bude vyřízena naše písemná žádost? Pokud nám dokument zpřístupní, smíme si jeho části přímo na místě vyfotografovat? Hraje v této věci nějakou roli, že příjem žádostí v tomto kole byl již uzavřen, odevzdané žádosti jsou nyní ve fázi hodnocení a nebylo ještě rozhodnuto o poskytnutí dotace?

Děkujeme

Kateřina a Richard Slabovi
Na rovinu o. s.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu      
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 649
PříspěvekZaslal: čt prosinec 04, 2008 10:37 am    Předmět: výsledky šetření ČIŽP Odpovědět s citátem

ad 1)
Obec není oprávněna takto odepřít požadovanou informaci. Poskytování informací se řídí principem, že úřady poskytují "vše co mají", zcela bez ohledu na to, jak a od koho to získaly. Odepřít požadovanou informaci lze jen na základě důvodů, uvedených výslovně v InfZ (zák. č. 106/99 Sb.); žádný důvod jako "věcná příslušnost" zákon neobsahuje. Takový důvod odepření je zjevně protiprávní a nemůže obstát.
Postup:
Sdělení obce (tak jak ho uvádíte) má povahu vydaného rozhodnutí, i když tak nemusí být označeno. Je z něj však patrné, k jaké věci se vztahuje (konkrétní žádost o informaci), kdo jej vydal, s jakým důsledkem pro uplatnění práva žadatele, a kdo je žadatel (adresát). Proti takto vydanému rozhodnutí, které je zjevně právně vadné, je třeba podat odvolání.
Lhůta pro podání odvolání je 15 dnů od doručení Rozhodnutí (viz § 83 Správního řádu, SpŘ), pokud však nebylo podáno poučení o možnosti odvolání (což je tento případ), pak je dle SpŘ lhůta až 90 dnů:
citace:
Odvolací lhůta
§ 83
(1) Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.
(2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.


Pro podání odvolání platí (pasáže důležité pro tento případ tučně):
citace:
§ 82
(1) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
(2) Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.


V tomto případě postačí podat jeden stejnopis, jediným účastníkem jste Vy.

Uvedený odkaz na § 37 znamená :
citace:
§ 37
Podání
(1) Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
(2) Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
(3) Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
(4) Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. 16) Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.
atd. - další podmínky již nejsou významné pro tento případ)


V případě, že odvolání již nelze podat pro uplynutí lhůty, je možné podat stejnou žádost o informaci znovu a lhůty již dodržet.

Samozřejmě vedle žádosti k obci opravdu můžet o totéž požádat i ČIŽP.


Naposledy upravil O. Kužílek dne čt prosinec 04, 2008 11:02 am, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu      
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 649
PříspěvekZaslal: čt prosinec 04, 2008 11:01 am    Předmět: žádost o dotace z EU Odpovědět s citátem

ad 2)
Situace při žádosti o informace, týkající se podaných projektů - žádostí o dotace z fondů EU, je velmi složitá.
V zásadě zastávám stanovisko, že z hlediska časové posloupnosti řídící orgán (zde SZIF) do doby rozhodnutí poskytuje jen obecné informace o projektech, které nevyjadřují okolnosti, důležité pro přijetí rozhodnutí.

Další otázkou je rozdíl mezi obecným poskytováním informací a
nahlížením, jako jednou z technických variant poskytování informací. Nahlížení by mělo být umožněno, pokud je jednoznačně vyjasněné, že nahlížením (tedy v zásadě fyzickým přehrabováním ve spisu) nelze poskytnout informaci, která by jinak měla být chráněná. Protože obecně při rozhodování o žádostech o veřejnou podporu platí, že soutěžitelé jsou či mohou být v konkurenčním postavení, musejí být některé části žádostí chráněny, a to nejméně až do rozhodnutí.

Domnívám se tedy, že na umožnění nahlížet nyní do podané žádosti není příliš silný nárok.

Doporučuji spíše identifikovat, co je vlastně přesně tou otázkou, která je pro vás podstatná, a na ni přesně zaměřit žádost o poskytnutí infroamce, a to buď směrem k obci, nebo k SZIF.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu      
Tomáš Moláček



Založen: 20. 09. 2008
Příspěvky: 10
PříspěvekZaslal: čt prosinec 04, 2008 12:23 pm    Předmět: Odpovědět s citátem

Vážený pane inženýre, zaujal mě Váš názor, cituji: „Poskytování informací se řídí principem, že úřady poskytují "vše co mají", zcela bez ohledu na to, jak a od koho to získaly“ Již několikrát se mi stalo, že má žádost o info byla odmítnuta se zdůvodněním, že „požadované informace se nevztahují k jeho působnosti“
Žádal jsem např. dotaz na obecní úřad, a to o seznam pozemků, které byly v rámci restitučního řízení vydány z majetku obce restituentům“ Dnes bych tuto žádost formuloval asi jinak, např. které pozemky byly odepsány z evidence majetku obce v důsledku vydání pozemků restituentům, a odvolal bych se na povinnost města vést účetní evidenci o svém majetku, jak vyplývá ze zákona o obcích.

Můžete mi pane inženýre prosím napsat nějaké odkazy, kde je povinnost úřadů podávat informace („vše co mají“, aby se státní úředníci nevymlouvali , že informace nejsou z jejich působnosti?

Proč je to pro mě tak důležité? Potřebuji znát třeba jedno rozhodnutí správního orgánu. Oslovím dle Info zákona úřad, který ho vydal a on odmítne. Pak nastává „kolečko“, tedy stížnost, žaloba atd. To jsou měsíce, než se dostanu k informaci Ale mnou požadované rozhodnutí je zasíláno i ostatním účastníkům správního řízení (mám na mysli jiné úřady, správní orgány), které bych mohl oslovit, tedy požádat o informaci, o zaslání onoho rozhodnutí.
Některé úřady jsou komunikativní, ale z obavy, aby neporušily zákon, se raději také odvolají na to, „že požadovaná informace nespadá do jejich působnosti“
Děkuji za vyjádření. Moláček